Před vlastní analgosedací je přiměřeně zhodnocen celkový zdravotní stav nemocného, zjištěna současně podávaná léčiva a výskyt vedlejších a nežádoucích příhod při podání léčiv v minulosti.

Používané léky mohou potencovat účinky alkoholu, neuroleptik, sedativ, antidepresiv, antikonvulziv, hypnotik, opioidních analgetik a celkových anestetik. Dávkování léků by mělo být redukováno, pokud je pacient současně léčen látkami, které interferují s cytochromem P450 IIIA, jako jsou např. erythromycin, dilthiazem, verapamil, cimetidin, ranitidin, ketokonazol a itrakonazol. Tyto látky mohou zvýšit hloubku a trvání klinického efektu.
Léky by neměly být v těhotenství podávány, pokud existuje bezpečnější metoda. Neměly by být podávány kojícím ženám.

Nemocný by měl být nalačno, nemá být pod vlivem alkoholu. Léky se podávají do žíly, většinou jde o kombinaci krátkodobě působícího léku snižujícího úzkost, vyvolávajícího pocit na spaní, zklidnění a uvolnění svalstva, dalšího léku je využito zejména k tlumení bolestivých podnětů. Dávkování určuje lékař podle věku, zdravotního stavu nemocného a jeho tělesné hmotnosti tak, aby pozornost byla utlumena, ale aby nedošlo k hlubší poruše vědomí. Dávkování se určuje i podle monitorovaných hodnot nasycení krve kyslíkem, pulsu a podle potřeby i dalších ukazatelů. K zotavení dochází řádově v desítkách minut, k úplnému odeznění útlumu však spolehlivě až za 12 až 24 hodin od podání léku v závislosti na podané dávce.

Po dobu zjevného působení léků je nemocný ponechán k zotavení na lůžku v odpočívárně našeho zařízení pod dozorem zdravotnického personálu. Přesto je nejvhodnější domluvit si doprovod druhé osoby před zpáteční cestou z vyšetření. To platí zejména u osob vyššího věku nebo nemocných se závažnějšími chorobami.

Pacienti po podání nesmějí řídit vozidla nebo obsluhovat stroje, dokud nedojde ke kompletnímu ústupu působení léku, to obecně platí o všech činnostech vyžadujících zvýšenou pozornost.

Do vymizení efektu léku není vhodné požívat alkohol anebo léky s podobným efektem – to jen po poradě s lékařem.
Předávkování se projeví vystupňováním terapeutických účinků (sedace, ochabnutí svalů, hluboký spánek) nebo paradoxní excitací. Silné předávkování může vést ke kómatu, areflexii, kardiopulmonálnímu selhání a vzniku apnoe. Existují antidota, která lze v takovém případě použít k potlačení efektu léčiva.